Paphiopedilum henryanum (8)

Specifikace produktu

- tato orchidej je již dospělá, ale momentálně nekvete

- v květináči průměru 8 cm

Paphiopedilum henryanum je výjimečný druh střevíčníku z čeledi Orchidaceae, pocházející z horských oblastí jihovýchodní Asie. Tento druh je mezi pěstiteli velmi oblíbený díky svým kompaktnímu vzrůstu, výrazně tečkovanému květu a dlouhé životnosti květů.
Kombinace růžově purpurových, zelených a žlutavých tónů s kontrastní kresbou dělá z tohoto druhu jeden z nejpůvabnějších přírodních Paphiopedilum vůbec.

Původ a stanoviště

Paphiopedilum henryanum pochází z jižní Číny (provincie Guangxi a Yunnan) a severního Vietnamu, kde roste litofyticky i terestricky v vápencových horských oblastech v nadmořských výškách 600–1300 m n. m.
Nachází se na světlých, ale chráněných místech, často v mechu a listovce, s vysokou vlhkostí a pravidelnými srážkami.

V přírodě zažívá teplé dny, chladnější noci a sezónní kolísání zálivky – tyto podmínky je vhodné napodobit i v kultuře.

Vzhled a květy

Rostlina je kompaktní, s růžicí širokých, kožovitých listů dlouhých 10–20 cm, které jsou zelené s jemným mramorováním na líci a purpurovým nádechem na rubu.

Květní stvol je pevný, 10–20 cm vysoký, a nese obvykle jeden (vzácně dva) květy o průměru 8–10 cm.
Květ je nápadně tečkovaný — horní sepal je světle zelený s fialovými tečkami, boční okvětní lístky jsou růžově fialové s tmavým skvrněním, a pysk („střevíček“) je sytě růžový až purpurový s lesklým povrchem.

Kvetení probíhá obvykle na podzim až v zimě, přičemž jednotlivý květ vydrží až 6–8 týdnů.

Světlo

Vyžaduje jasné, rozptýlené světlo bez přímého slunce.
Ideální je východní nebo severovýchodní okno, případně doplňkové osvětlení v zimě.
Při nedostatku světla rostlina netvoří poupata; při nadbytku slunce se listy mohou spálit.

Optimální světelná intenzita: 10 000–15 000 luxů.

Teplota

Paphiopedilum henryanum je středně teplý až chladnomilnější druh:

• Den: 20–26 °C

• Noc: 12–18 °C

Noční pokles teplot je důležitý pro tvorbu poupat.
Rostlina dobře snáší krátkodobý pokles teplot i k 10 °C, pokud je v suchu.

Zálivka a vlhkost

Substrát udržuj rovnoměrně vlhký, ale nikdy přemokřený.
Mezi zálivkami nech horní vrstvu lehce proschnout.
Používej měkkou, odstátou nebo dešťovou vodu (Paphiopedila jsou citlivá na soli).

Vlhkost vzduchu by měla být 60–80 %, s dobrou cirkulací vzduchu.
V zimě zálivku mírně omez, ale nenech substrát zcela vyschnout.

Substrát a pěstování

Ideální je jemnější, vzdušný substrát – směs borové kůry (2–6 mm), perlitu, trochy sphagna a dolomitické drti pro stabilizaci pH.
Rostlina preferuje střední květináče s dobrou drenáží, kde substrát nikdy nestojí ve vodě.

Přesazování se doporučuje každé 1,5–2 roky, po odkvětu nebo při začátku nového růstu.
Hnojení: slabým roztokem („weakly, weekly“) během růstu, s občasným vypláchnutím substrátu.

Shrnutí

Druh: Paphiopedilum henryanum
Původ: Jižní Čína, severní Vietnam
Růst: Kompaktní růžice, terestrický/litofytický druh
Listy: Mramorované, zelené s purpurovým rubem
Květ: 8–10 cm, růžově purpurový s tečkami, dlouho trvanlivý
Kvetení: Podzim–zima
Světlo: Jasné, rozptýlené, polostín
Teplota: 20–26 °C den / 12–18 °C noc
Zálivka: Rovnoměrně vlhký substrát, ne přemokřený
Vlhkost: 60–80 %
Substrát: Jemná kůra, perlit, sphagnum, dolomitická drť
Náročnost: Střední; vhodný pro pěstitelé s mírnou zkušeností

Zajímavost

Druh byl objeven teprve v roce 1987 a pojmenován na počest Henryho Azadeha Delacha, sběratele a milovníka orchidejí, který jej poprvé přivezl do Evropy.
Díky svému živému zbarvení a výraznému tečkování se stal rychle oblíbeným v hybridizaci – dal vznik mnoha křížencům s nápadnými květy.
Ve sbírkách je Paphiopedilum henryanum ceněn nejen pro krásu, ale i pro spolehlivé kvetení a schopnost růst v běžných domácích podmínkách.